Proč voda v hrnci před bodem varu hučí?

Pokud vaříme vodu na čaj , na kávu apod., není nutné nad tímto procesem mít vizuální kontrolu, ale můžeme se vzdálit i z místnosti, kde se voda vaří. Spolehlivě nám nastupující bod varu zaregistruje sluch.
Zatímco se z ohřáté vody na bod varu  vznáší pára a voda sama poklidně bublá, má blížící se var vody projev v podobě hlasitého hučení.
Proč tomu tak je?

To, že blížící se příchod varu vody je ohlašován jejím výrazným hlukem, má příčinu v rozlišnosti teplot v hrnci na sporáku  v době, kdy nebylo ještě dosaženo kompletního stupně její teploty v celém sloupci vody. Voda se dostane do vzájemného teplotního poměru, kdy její hladina je prozatím na teplotní hodnotě,  kdy na své hladině není ještě natolik zahřátá,  aby vytvářela páru. Ovšem na jejím dnu je už teplota  kolem 115 °C.
Důsledek tohoto nepoměru je, že právě zde, - ještě dříve než voda vaří v celém prostoru hrnce - se už vytváří pára, která v podobě bublin vystupuje na povrch.
Ale to je ještě doba, kdy vrstvy vody jsou nestejnoměrně teplé a proto ty chladnější nedosahují teplotu potřebnou pro vznik páry. Stoupající bubliny nejsou teplotně stabilní, takže pára vzniklá při vyšší teplotě tím, že se dostává do teploty nižší, obnoveně kondenzuje a přetváří se ve vodu.
Tento proces probíhá nesmírně rychle, a to tak, že se v bublině vytvoří podtlak, který vede k inplozi, což je opak exploze, u níž vnitřní síla působí ze středu do okolí, kdežto u inploze je tomu naopak (např. prasklá žárovka, která při inplozi vytvoří tlumený třaskavý zvuk)), viz. obr., nahoře exploze, dole inploze. 
A tento proces zhroucení původního stavu vytvoří bezpočet malých bublin, které proces inploze uvádí do hlučného stavu.
Teprve když je voda kompletně zahřátá na 100 °C, mohou stoupat bubliny ode dna hrnce až po hladinu - tedy bez inploze - a hučení v hrnci ustává. Je slyšet pouze bublání rovnoměrně zahřáté vody ve varu.